Spirit: "Tvorba by měla být více o emocích..."

Co tě před lety přivedlo k drumandbassu?

Byl to vývoj. Od londýnské warehouse scény v pozdních 80. letech, přes nadvládu acid house music a postupné přidávání sub bassů, až po breakbeat v raných 90. letech. V té době jsem byl lokální DJ, ale také clubber. Takže celou tuhle cestu jsem prošel a nakonec jsem se zabydlel u drumandbassu.



Jsi na scéně od samotného začátku, máš na kontě řadu nadčasových hitů, vydával jsi skoro na všech zásadních labelech, přes to jsi tak trochu pod radarem. Nemrzí tě to?

Časy se mění, trendy se mění, zvuk se mění, ale vše se zároveň točí v kruhu. Možná se zdá, že jsem trochu opomíjený, ale ve skutečnosti mám za sebou hodně nabitý rok. Jasně, že byly časy, kdy jsem byl populárnější, nebo chcete-li víc na výsluní. Jako například na přelomu milénia a v druhé polovině první dekády milénia, kdy jsem v rychlém sledu vydával na značkách jako Shogun Audio, Metalheadz, Violence a řadě dalších. Dneska se všechno dělí podle labelů a zvuku. Produkce jistých vydavatelství je adorována. Je ale opravdu tak kvalitní? Nebo spíš sociální sítě, labelové noci a vymizení pestrosti otupily individuální hudební vkus? Poslední dobou nicméně začíná být scéna opět otevřená, ale lidé zakletí neurofunkem to zřejmě ani nezaznamenají.

Co na tuhle momentální neurofunkovou módu vůbec říkáš?

Nejsem jeho fanoušek. Je to podobné jako s jakoukoliv jinou stylovou větví nebo dělením hudby. Některé tracky mě sice baví, na druhou stranu mi v něm chybí emoce a nějaká organická složka. Neurofunk je příliš chladný a soustředí se příliš na technickou stránku na úkor atmosféry. To je podle mě špatný přístup k hudbě. Jasně, že je zlepšování techniky fajn, ale tvorba by měla být více o emocích než o filtrech a kompresích.

Několik let sis dal pauzu. Co se stalo?

Neplánoval jsem to. Posledních šest let jsem žil ve Spojených státech, ale teď jsem se zase vrátil do Anglie. Ve Státech jsme se před návratem hodně stěhovali, takže studio jsem ani nerozbaloval. V Británii jsem zase musel zařizovat kopec věcí, takže na hudbu jednoduše nezbyl čas. Chvíli prostě trvalo, než si vše sedlo. Ale upřímně, vůbec mi to nepřijde jako dlouhá pauza, protože jsem se za tu dobu nezastavil.

V Crossu ti dáme na set 3 hodiny. To je docela výjimečná příležitost. Jak se bude lišit tvoje selekce od klasického hraní?

Hodně se na to těším. Už je to dlouho, co jsem hrál takhle dlouhý set. Snažím se o vývoj, i když hraju jen hodinu. Pak si říkám, proč jsem nedal tohle nebo tohle, když ty skladby mám přece tak rád. Často mám třeba vlastní novinky, které bych rád vyzkoušel, ale zrovna se mi do setu nehodí. Prostě nerad ruším atmosféru, jen abych si zahrál oblíbenou skladbu. Ale protože teď jsem dostal tři hodiny, budu se moct během hraní vydat různými směry.


Chystáš si sety, nebo preferuješ improvizaci?

Většinou mám promyšleny první dvě, tři skladby. Ale i to se může změnit. Když to třeba DJ přede mnou sype, musím se zamyslet, jestli je vhodné navázat tak, jak jsem původně plánoval.

Jaké ze svých skladeb si nejvíce ceníš?

To je těžké. Je jasné, že ty prominentní a nejúspěsnější jako "Redial", "Siren", "Final Chapter" a "Phantom Force" mají speciální místo. Ale pak jsou tu další, více osobní, a ty mám ještě raději. Upřímně, po 20ti letech tvorby cítím, že dělám nejlepší hudbu, co jsem kdy dělal. Mám hodně rád "Request Line", "Stolen Desire", "From Creation" a "Life Goes On". Ty dvě poslední řadím vůbec k mým nejlepším trackům. Stejně tak je řada mých skladeb, které mě už prostě neberou... 

Hodně jsi dělal s Digitalem... Jak jste se potkali?

Od roku 1992 do roku 1997 jsem pracoval v obchodu s hudbou Redeye Records v Ipswitchi a on tam chodil nakupovat desky. Potkávali jsme se taky na různých mejdanech a v klubech, takže jsme se bavili víc a víc. Oba jsme navíc začali tvořit ve stejnou dobu.

Je rozdíl, když jsi ve studiu sám, a když děláte společně?

Rozhodně. Náš zvuk vychází z různých vlivů a v určitých aspektech pracujeme odlišně. On třeba vyzkouší něco, co by mě nenapadlo, ať už jde o nějaký zvuk, o němž si třeba myslím, že se nehodí, nebo změní basovou linku. Myslím, že skladba od Digital & Spirit se rozhodně liší od sólo věcí Digitala a Spirita.



Digital hrál v Crossu relativně nedávno. Říkal ti o něm něco?

Hodně si to užil. Ale i další známí ho líčili jako skvělý klub, takže o to víc se těším.

Jakou hudbu posloucháš, když si potřebuješ oddychnout od drumandbassu?

Žádný konkrétní styl. Někdy, když vylezu ze studia, je poslech hudby poslední věcí, na kterou mám náladu.

Myslel jsem, že máš rád techno…

Musím se přiznat, že už nějakou dobu ho nesleduji. Přestal jsem někdy po roce 2000, když začalo být příliš taneční a vycházely převážně DJ tracky. Nejvíc mě zaujal Detroit a první generace téhle vlny společně s některými evropskými jmény jako Maurizio, Orlando Voorn, Black Dog/Plaid a Kirk Degiorgio.

Co další vlivy?

Třeba výše zmíněný neurofunk je zjevně ovlivněný zvukem Bad Company a labelu Virus. Já jsem ale z generace, která z drumandbassu nemohla čerpat, protože ještě neexistoval. Takže u mě to bylo techno, funk, jazz, dub a další žánry.

Co právě nosíš v iPodu?

Zrovna teď hodně drumandbassu. Poslouchám vynikající tracky, co mi přistály v mailu...

Ptala se VPX crew v říjnu 2016.

foto: archiv

Britský DJ a producent Spirit se představí v tříhodinovém setu na dalším dílu akce

Volnej Průběh Crossem 22. října v klubu Cross.