Knoflenka: My Name Is Ann? Dýchá, tepe, vibruje!
V jaké sestavě My Name Is Ann v Crossu vystoupí?
Bude to ve dvojici se skvělým bubeníkem Petrem Mackem. Má několik dalších kapel, odehrál s námi už pár koncertů během Shelter Tour a rádi spolu zase vystoupíme. Hraje hlavně hardcore, takže to pěkně nakope.
Nezahrajete ale jen vy...
Na akci budu mít i pár spřátelených kapel, pražské analog-raveové zaklínače Fertilizer a Nica Coolidge, který je původně z New Yorku a s projektem Julia hraje hardware minimal techno. Známe se léta, mixoval mi pár skladeb a teď se natrvalo přestěhoval do Prahy. Poprvé po letech máme možnost se vidět osobně, ne jen přes skype, a dokonce si spolu zahrát.
Proč v Crossu?
Cross je pro mě symbolické místo, křtila jsem tam první album, formoval moji postpubertální klubovou periodu, ze které jsem vlastně ještě furt nevyrostla.
Pracovala jsi na nových písních My Name Is Ann?
Poslední rok jsem se maximálně soustředila na práci se svým novým projektem, Bohemian Cristal Instrument. Jelikož jsem v USA dostala vízum pro výjimečné umělce, musím si vydělávat pouze hudbou a je to velký tlak. Náklady jsou tam šílené a přístup k umělcům oproti Evropě tristní. Musela jsem tedy volit priority. Ale teď konečně zase mám čas vrátit se k MNIANN a je to pro mě taková uvolňující radost. Některé nové skladby mám složené už pár let a jen je dolaďuju. Letos jsem kvůli práci na hudbě bojkotovala i vánoční svátky a Silvestr, seděla jsem ve svém domácím studiu a pracovala na novém reeditu skladby When You Wake Up, která původně vyšla už na Shelter EP. Neměla jsem nikdy pocit, že je dodělaná tak jak má, až teď je kompletní, ta zazní určitě. Plus novinka Falling Down, která bude zřejmě singlem dalšího alba. A dala bych ráda nějakou raveovou improvizaci s nintendem a bicíma.
Znamená to, že MNIANN opět ožívá?
Přesně tak! Dýchá, tepe, vibruje, tetelí se! MNIANN nějakou dobu hibernovala, a to jednak kvůli tomu, že jsem byla posledních pár let v Americe na doktorátu, a to nemáte čas ani dýchat, spát a jíst, natož dělat něco kreativně, a taky kvůli strašidelným podmínkám, které tam panují na alternativní scéně a neustále mě znechucují.
Co máš na mysli?
Akce, kde není žádná technika, zvukař, klub neudělá žádnou propagaci a ještě si všechny peníze ze vstupu shrábne pro sebe. A hudebníci neřeknou nic, berou to jako normu a promotérům to zbytečně usnadňují. Měla jsem pocit, že pokud s tím budu souhlasit, podporuju jejich vykořisťovatelský přístup a s tím by se mi špatně spalo. Potřebovali by tam revoluci, ale na to Amíci nemají koule. Jsou neuvěřitelně poslušní, žádná pravidla nezpochybňují a prostě je akceptují, neustále mě to šokuje, jak jdou v řadě a neremcaj. Aspoň se teď trochu probudili s Trumpem, ale ten samý aktivismus by byl potřeba i na hudební scéně.
Cesta z toho je najít si agenta a bookovat akce s lepšími podmínkami. Taky vysvětluju místním hudebníkům, že tohle bychom si neměli nechat líbit a že bychom měli založit něco jako odbory, komunitu, která udá minimální podmínky, za kterých budeme vystupovat. Nebo klidně vyvinout tlak, bojkot a měsíc nehrát.
S Bohemian Cristal Instrument vystupuješ pravidelně v zahraničí, jaké jsou ohlasy?
BCI je wild beast. Neustále mě překvapuje, co se kolem tohodle projektu semlelo a mele dál. Vlastně to byl od začátku experiment a vůbec jsem nečekala, že to bude mít takovou odezvu. Věnuju se tomu rok a jde to hrozně rychle a jakoby samo. Na jaře se mi podařilo virální video, to když jsem si pro sebe natočila, jak nástroj hraje na rozkvetlé louce v poušti. Zahrála jsem si v nejprestižnějším prostoru v Los Angeles, The Broad, mám za sebou TEDx talk a hraní na Colours of Ostrava pro pět tisíc lidí. K tomu první evropské turné dopadlo skvěle, v Itálii se mi fanoušci normálně i rozbrečeli... bylo to dojemný. Zajímavé je, jak ty koncerty komunikují napříč kulturami, v Česku, USA i jinde, a napříč generacemi, od dětí až po důchodce. Nejsem zvyklá a připravená na takovou vřelou a pozitivní zpětnou vazbu, spíš na to, že všechno je boj.
Jaká byla ta největší překvapení?
Na předvánoční koncert v LA přišel pár sedmdesátníků, kteří kvůli tomu jeli dvě hodiny a zůstali na oba koncerty v průběhu dne. Sama té magii ještě moc nerozumím, nemám odstup, protože je to pro mě parťák, se kterým hraju a společně vytváříme hudbu. Neberu ho jako nástroj, je to taková svéhlavá entita, takže mám pocit, že spíš hraje skrze mě. Dost mě baví s tímhle nástrojem cestovat na nezvyklá místa, i když je to náročné fyzicky - v únoru chci najet do Los Padres National Forest, který před měsícem téměř kompletně shořel. Byla jsem se tam podívat během Vánoc a je to neuvěřitelné. Vyprahlá spálená krajina, která se stříbrně leskne popelem a prachem. Byla jsem jediná v obrovském kempu a byl to postapokalyptický zážitek. Tam chci udělat další video s Bohemian Cristal Instrument a slyšet, jak bude znít zabořený do popela… Naposledy jsem ho v létě postavila do alpského jezera na cestě do Itálie, tohle video půjde za chvíli taky ven.
Další plány?
V tuhle chvíli je pro mě stěžejní sehnat bookera pro Státy i Evropu, protože bez něj se nehnu. Přiletěla jsem do Evropy na festival Eurosonic, kam jsem byla vybraná jako jeden z music professional za Českou republiku. Je to vůbec nejprestižnější evropská hudební přehlídka talentů a snažím se tu setkat s bookery a zjistit možnosti, jak se posunout vpřed.
Taky začínám pracovat na EP, které bych ráda vydala na jaře. Album pak až později, chci tomu dát čas, taky je třeba na to sehnat peníze. Tenhle nástroj si nemůžu nahrát doma, potřebuju kvalitní studio a to stojí v LA 400 dolarů za hodinu. Vím, kam by to mělo směřovat, ale ještě kvůli tomu chci načíst spoustu středověkého mysticismu a poezie, zkouknout další scifi filmy a přečíst si víc o transhumanismu. Na léto plánuju evropské turné, tentokrát s kapelou. Zkouším se skvělým bubeníkem a pianistkou – hráčkou na analogové syntezátory. K tomu bych chtěla zprodukovat interaktivní světelnou show, kterou už řešíme s jedním novomediálním umělcem z New Yorku.
Info
Živě: My Name Is Ann + Fertilizer + Julia
30. 1. 2018 20:00
Cross Club, Praha
fb událost
