TZ o.s. Yettey – HuLiDi č. 16 klub Cross, 25.12.2007, od 20.30
Občanské sdružení Yettey a klub Cross vás zvou na komponovaný večer hudby, literatury a divadla HuLiDi.
Poslední úterý v letošním posledním měsíci připadlo na 1. svátek vánoční. HuLiDi budou, jako obvykle, vrtochům času zarputile vzdorovat. A připravili jsme nezapomenutelný večírek Že je v kalendáři prozinec? Tu máš hromadu poesie! Vánoce v rodinném kruhu? Tu máš divadlo o trablích teenage roztleskávaček! Svátky klidu a míru? Tu máš Tour de Bars a legendárního DJe Mucha!
Večer již tradičně zahájí literární sekce. Tentokrát se snažíme vytvořit protizávaží několika uplynulým dílům HuLiDí, kdy bylo literatury celkem málo a když už, tak dominovala próza. Na vánoční HuLiDi jsme proto přichystali štědrou nadílku básnířek a básníků. Nečekejte ale koledy nebo nějakou selanku.
Účast přislíbili dva členové pražské avantgardní a anarchoobskurní skupiny Fronta na Banán, kytarista Kocour v Botách a frontman Honza Dědič. Tvorba jich obou je různorodá, často stejně jako FnB angažovaná, někdy zas zábavná. Těšte se na rozkrytí sociálně-politického kontextu narození Páně : – ).
Pavla Fridrichová už na scéně HuLiDí vystoupila několikrát, pokaždé však v jiné roli. Jednou jako prostá básnířka (červenec 07), jindy jako členka poeticko-tanečního dua Roztroušená symbióza (26.12.06), naposledy se svou vlastní performance Mrtvá romance (září 07).
Trio Lehce intimních 20 minut uvede dvě dramatické miniatury Denisy Dubničové. Obě zhruba 10minutová čísla se jmenují Nejlepší kámošky a Pojď se mnou domů, brouku. Prvně jmenovaná rozverná jednoaktovka o rozleskávačkách vznikala pod pracovním názvem Těžkej život krásnejch holek. Druhé číslo pak koketuje s dekonstrukcí schematických představ diváků o dívkách na pódiích i s vlastním obecenstvem jako takovým.
Tour de Bars je novým vlasem na řídké hřívě české reggae scény, jehož kořínek se probudil k životu v únoru roku 2007. Tehdy čtyřčlenné torzo Brand New Second Hand, reggae/dub kapely hrající v období mezi rokem 2002 a červnem 2006, znovu spojilo své síly. a tak se Tour de Bars na pódiu objevili poprvé až na začátku listopadu 2007. Svědkem jejich debutového koncertu byli (kromě návštěvníků) zdi útulné pražské hospody Škabetka. Tam kapela vystoupila ještě bez názvu. Rozhodla se nechat jeho výběr na publiku, avšak výsledky hlasování byli nejasné, a tak si nakonec sami zvolili jméno „Tour de bars“, což se může chápat dvěma způsoby: Buď jako „Cesta po barech“,anebo „Cesta po hudebních taktech“. Čas teprve ukáže, který z významů je vystihne lépe. Hudba je všemocná. One love.
Když jsem ještě ani skoro nevěděl co je to hudba, natož večírek tak Petr Hošek už rozjížděl punkovou dráhu v Plexis, později když se hudba přerodila a punkový mejdany v divokosti překonali párty změnil se i Hošek a na scéně se, po návratu z mexika, vyrojil Mucho! Dlouhou dobu, aspoň pro mě, jeho zjevení se na večírku jak barometr ukazoval, že už jsem moc, že bych měl už jít spát. A Mucho se jak mýtická postava přicházel v okamžicích které mám zamlžené. Později se stal symbolem Maradona jazz , míchající elektro beaty s živelností latinský ameriky. Mucho reprezentuje jak taneční hravost tak punkovou přímočarost, co víc si přát o svátku vánočním
. Na závěr citát: „Mucho je legendou pražského mejdanového života; vzhledem k množství vypitých alkoholických nápojů (a spolykaných látek způsobujících změněné stavy vědomí) je stejnou medicínskou záhadou jako třeba Keith Richards. „
