CROSS ATTIC
Carolina Arandia: It [AR/CZ] work-in-progress
Cross Attic residency: Carolina Arandia (AR/CZ) - IT
30/10. Work in progress presentation
One performer offers herself the possibility of non producing on stage and to show IT. Show nothing and everything, just to show. How can we be on the space? Is it possible just to be? This is the basic performative question. That’s IT.
To do nothing is not a passive action, there is always movement. How can we present this movement without defining exactly what it is? How to make visible the invisible? How can we be active in the non producing? What about accepting permanence as a way of modifying the experience of being?
The performance includes the idea of taking time and taking space as an option to modulate the experience of being. How to embody ideas? How to live the emptiness as a way of letting the unknown be revealed?
The performer is about to start, but not. Will continue, but not. Did she finish? I am here? What do I feel? What is my emptiness? Why did I come to the theatre today?
The performance allows us to live our double face, how can we integrate ourselves when fear appears but there is nothing else but us. Nothing to be afraid of. Just pure calm, calm calm. For how long?
Performance and Direction: Carolina Arandia
Artistic collaboration: Melina Martin
Artistic insight during process: Tomeo Vergés
This project is funded by Nadace Zivot Umelce, was resident of Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA 18 and is resident of Cross Attic.
19.30 Performance
20.30 Discussion. Open dialogue to share views, questions and thoughts.
https://crossattic.com/
-- CZ INFO --
Tento umělec nabízí možnost neukázat na jevišti TO. Ukáže vše a nic, jen aby ukázal. Jak můžeme fungovat v prostoru? Je možné být jen tak? To je základní otázka performativity. A je to.
Nedělat nic není pasivní akce, vždy existuje pohyb. Jak můžeme představit tento pohyb, aniž bychom identifikovali jeho podstatu? Jak udělat viditelné neviditelným. Jak můžeme být aktivní v nic nedělaní?
Performance zahrnuje myšlenku na čas a využití prostoru jako možnosti modulace zkušenosti bytí. Jak ztělesnit myšlenky? Jak prožívat prázdnotu jako způsob odkrývání neznámého?
Performer se chystá začít, ale nezačne. Bude pokračovat, ale nebude. Už skončila? Jsem tu? Jak se cítím? Co je moje prázdnota? Proč jsem sem dnes přišla?
Hlavně se nebát. Jen klid, klid, naprostý klid...
Ale na jak dlouho?
